Jaká hydraulická rozbíječka je vhodná pro tunelové stavební projekty?

Práce v tunelu klade omezení, která jsou při výběru zařízení pro povrchové práce ignorována

Prostředí tunelu přináší tři omezení, která se v průvodcích pro výběr zařízení pro povrchové práce nikdy nezmiňují. Za prvé: provoz v obrácené a téměř obrácené poloze – odstraňování uvolněné horniny z klenby tunelu znamená, že kropáč působí na materiál nad nosičem, někdy téměř zcela vzhůru nohama. Standardní kropáč pro povrchové práce provozovaný v obrácené poloze vyplavuje mazací past z předního mazacího bodu přímo na dolní těsnění a do mezery v otvoru – past, která je určena k tomu, aby zůstala mezi nástrojem a vložkou, se tak stává cestou pro kontaminaci válce. Kropáče speciálně určené pro práci v tunelech řeší tento problém systémem ochrany proti prachu certifikovaným pro obrácený provoz a písty z nerezové oceli, které jsou dimenzovány pro korozní prostředí typické pro nedávno výbušně otevřené horninové tunely.

Za druhé, výfukové emise. V uzavřené tunelové hlavě s omezenou ventilací každý nákladní vozidlo poháněné naftovým motorem přímo zhoršuje kvalitu ovzduší v pracovní čelní části. Nařízení týkající se oxidu dusičitého a oxidu uhelnatého v podzemních dílách jsou uplatňována v rámci konkrétních limitů vyjádřených v částicích na milion (ppm), které se liší podle právní pravomoci, avšak obvykle vyžadují odvětrání čelní části před tím, než zaměstnanci po provozu strojů znovu vstoupí do prostoru. Nákladní vozidla s bateriovým elektrickým nebo elektricko-hydraulickým pohonem zcela eliminují výfukové emise – což je zvláště důležité při pracích v mezikruží tunelového vrtacího stroje (TBM), kde může být ventilace minimální, a také u metrových a železničních tunelových projektů, kde probíhá nepřetržité monitorování životního prostředí. Za třetí, přenos vibrací do nedávno uloženého podporovacího systému zeminy. Stříkaný beton aplikovaný několik hodin před dalším postupem ještě nedosáhl plné pevnosti. Vysokoenergetické rázy od příliš velkého rozbíječe přenášejí vibrace do výztuhy a mohou snížit přilnavost před tím, než se beton úplně ztvrdne.

Pět tunelových úkolů — omezení, požadavek na rozbíječ a konfigurace

Tabulka mapuje pět hlavních úkolů, při nichž je v tunelových stavbách používán hydraulický rozbíječ, konkrétní omezení, která každý z těchto úkolů klade a která se liší od povrchových prací, správnou konfiguraci rozbíječe a výběr nástroje, a také nezřejmý problém specifikace, který většina průvodců pro výběr zařízení při každém úkolu přehlíží.

Co odlišuje jistič určený pro tunely od standardního zařízení

Ne každý kompaktní jistič je jističem pro tunely. Rozdíl není ve velikosti, ale v konstrukci konkrétních komponentů pro podmínky, které tunely klade na zařízení trvale, nikoli jen občas. Například řada tunelových jističů Epiroc SB prodlužuje životnost pístu díky konstrukci ze nerezové oceli (odolnost proti korozi ve vlhkém horninovém prostředí), minimalizuje opotřebení ložiskového pouzdra pomocí jednodílného tlačeného ložiskového pouzdra uzamčeného dodatečným kolíkem namísto standardního zajišťovacího uspořádání a přidává vyměnitelnou opotřebitelnou desku do těla jističe, která absorbuje poškození způsobené abrazí při kontaktu se stěnami a stropem tunelu, aniž by bylo nutné vyměňovat celé tělo. Tyto tři změny řeší konkrétní způsoby poruch, které se vyskytují při nasazení v tunelech, avšak zřídka při práci v lomech nebo při bourání.

Integrovaná tryska pro potlačení prachu pomocí vody — dostupná u tunelových modelů Epiroc SB a u jednotek BEILITE s konfigurací pro potlačení prachu — řeší nebezpečí, které je charakteristické výhradně pro podzemní rozbíjení: dýchací krystalický křemen. Čerstvě výbušená nebo mechanicky rozdrcená hornina uvolňuje prach obsahující křemen v koncentracích, které mohou dosáhnout škodlivých hladin expozice během několika minut v uzavřené pracovní čelní ploše bez aktivního potlačení prachu. Viditelnost obsluhy se také rychle zhoršuje, čímž se snižuje přesnost každého rozhodnutí o poloze a prodlužuje doba potřebná na každý postup. Potlačení prachu vodou přímo v místě nárazu — nikoli obecným rozprašováním do vzduchu — je jedinou účinnou opatřením pro kontrolu křemene přímo u zdroje během rozbíjení.

Volba nosného vozidla často hraje v tunelech větší roli než volba rozbíječe. Kompaktní rypadlo s nulovým poloměrem otáčení v rozmezí 5–12 tun pokrývá většinu průřezů silničních a železničních tunelů v ústí. Pokud projekt zahrnuje odstraňování kroužků TBM nebo rekonstrukční práce prostřednictvím již existujícího segmentového kroužku, musí nosné vozidlo projít otvorem kroužku — obvykle 900 mm nebo méně — což zcela vylučuje použití konvenčních rypadel a ukazuje na dálkově ovládané demolní roboty s bateriovými hydraulickými systémy. Rozbíječ připevněný k demolnímu robotu v mezikruží TBM musí být dimenzován podle hydraulického výkonu robota, nikoli podle výkonu konvenčního rypadla. Jedná se tedy o jiný výběrový proces než ten, který je popsán ve všech průvodcích pro rozbíječe používané na otevřených staveništích.